Heh, vracím se c:


Nic. Ale brzy už Něco, nebo spíše někdo.

13. prosince 2012 v 22:33 | Šárka

Už dlouho jsem sem chtěla sepsat něco jako.. Otevřenou zprávu pro všechny, kteří mě kdy znali, znají nebo budou znát.. Kecám, tohle beztak bude jenom další výkec beze smyslu.
Možná si ti všímavější všimli, že jsem sem napsala vlastní jméno k autorovi. Víte proč? Protože Shar je něco, čím jsem tak moc chtěla být, až jsem se tím stala, jen navenek. Uvnitř se ze mě stal nikdo.
Poslední dobou jsem si začala všímat všeho kolem sebe a víte co jsem zjistila? Jsem strašnej lhář, je snad jenom jeden člověk, kterýmu věřím a vždy bych mu řekla pravdu, ať by šlo o cokoliv. A víte proč je to zrovna ten člověk? Protože mě zná jenom takovou, jak se před ním chovám. Jenže já se před tím člověkem chovala všemi způsoby, které se ve mě ukrývali a přesto mě ještě ani jednou neposlal do prdele. Toho si KURVA vážím..
Zpět lidi. Dneska jsem přišla domů a sedla si před kompa a začala přemýšlet. Už je to strašně dlouho, co jsem se nepřetvařovala každý den. Je tmu tak strašně dlouho, že si na to ani nepamatuju. Protože každý denně přijdu do školy, nálada je hluboko pod bodem mrazu ale já se stejně usmívám a jsem pozitivní. Víte proč? Protože už se mi párkrát na začátku mích přetvářek stalo, že když jsem jednou přišla blbě naladěná do školy a vysrala se na přetvařování, tak jsem zas byla terčem hnusných keců, který jsem ignorovala a druhý den si řekla: 'Radši se budu dál přetvařovat, to nemá cenu' A tak jsem to dělala poslední dobou každý den.
Vždy, když mě vidíte nasranou. Podívejte se přímo na mě snažte se najít něco, co je špatně a víte co vám dojde? Že je mi ta chvíle celá uprdele a že jsem vlastně úplně v klidu a hraju to.
Vždy, když mě uvidíte se smát, zkuste se mi někdy dlouze zadívat do očí a možná občas pochytíte ten záblesk alá 'Vyližte mi všichni už taky prdel'.
Když mě vidíte smutnou, občas to taky hraju. Nedělám ze sebe chudáka, ale přece jenom chci být taky člověk a ne jenom svině.
A když si myslíte, že jsem namyšlená. Věřte v to dál, protože možná taková fakt jsem. Jsem jedna z mála lidí na světě, která si ve většině věcí doopravdy věří a je jí většinou uprdele, kdo má na to jaký názor.
Teď si představte, že po celém dni, kdy ze sebe děláte debila, snažíte se lidi kolem sebe rozesmívat a přitom by jste sami potřebovali podobného člověka jako jste vy, si sednete k PC a všichni tam jsou nasráč a vy vidíte jenom jediné reálné východisko a tím je zas si nasadit tu blbou masku se smíchem a pomoct jim. Jenže.. Když už tohle děláte poněkolikáté tak si tak řeknete: 'Proč se sakra namáhám, když to pak stejně nikdo neocení?'
Ne ale doopravdy, kdy někdy vůbec někdo ocenil to, že jsem ho vytáhla z depky a sama do ní nenápadně upadla? Kdy někdo ocení to, že jsem se kvůli němu něčeho vzdala?
Ne. Nikdo to nikdy neocení a víte proč? Protože lidi už jsou takový. Jsou to jenom svině, přesně tak jako já, a myslí jen na sebe.
Teď tady před váma, čtenářema, kteří mě možná ani neznáte, prohlašuji, že odmítám se přetvařovat. Když to nebude nutné, tak klidně budu celý den nasraná a všechny fakovat. Mě je to doopravdy jedno. Budu svině jako každý jiný člověk a budu myslet jen na sebe (možná výjimka bude člověk zmíněný výše) a všechny do jednoho vás pošlu do prdele. Jak jsem prohlásila: 'Jakmile se přestanu smát, tak je to v prdeli'.
Jenže takhle věta v sobě ukrývá víc, než si myslíte. Je to něco jako 'Jakmile si sundám tuhle masku smíchu jednou pro vždy, bude pro vás lépe, když mě nebudete srát'.
Víte co je na tomhle všem nejhezčí? Že mě nikdy mýmu přetvařování nikdo nebere vážně. Ať řeknu cokoliv, co myslím vážně tak se mi vysmějou. A cokoliv, co řeknu jen tak si oni zas přeberou jako krutou realitu, kterou myslím vážně. Super, jak z toho ven? Nijak. Nechám je ať si to myslí, koho vlastně zajímá, co si myslí jiný člověk? Ten, kdo se bude dlouze zaobírat tím, co si o něm myslí někdo jiný, nebude nikdy dělat nic jiného a nakonec se z něj stane stejný nic, který jsem já držela dlouhou dobu v sobě.
Rozdíl ale mezi mnou a lidma, co v sobě mají nic stejně jako já je ten, že já to nic změním na něco a to něco bude z části to, co znáte ale převážně to bude jenom jeden velký nasraný kus šutru, který vám řekne všechno. Od toho hrozného až po nejhorší. Jo, přesně to v sobě dusím celou dobu a přesně to teď vypouštím ven.
Proč si vlastně tohle všechno já ale říkám? Stejně to dopadne jako obvykle. Přijdu do školy a lidi kolem mě mě svým přípstupem donutí být to, co jsem vždy uvnitř. Nic. Že já se na to nevyseru..

Je dost možné, že nic z toho se neuskuteční, ale předem říkám, že já za nic nemůžu. To ostatní ze mě udělali to jsem byla, jsem, a budu. Sice se říká, že se mají chyby první hledat u sebe, jeneže když víte, že na vás má vliv okolí, tak proč házet zbytečně vinu na sebe ne? Nemyslím nikoho konkreténě a neházejte nikdo všechno hned na sebe. Je taky dost možné, že právě vy za nic nemůžete.

Šárka. (Jelikož Shar se ukáže už jen, když bude chtít. Ano, Shar je to pozitvní hovado, co má optimismus i v prdeli. Já jsem něco, co ti ustřelí hlavu okamžitě, jakmile si na mě přestaneš dávat pozor) OwwO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 14. prosince 2012 v 19:39 | Reagovat

Já mám jednu takovou kamarádku...jedinou ^^ každopádně si myslím že nejsi tak hrozná,jak tu píšeš ;)

2 Hirake-chan Hirake-chan | Web | 14. prosince 2012 v 21:18 | Reagovat

Mrkni na můj blog, je tam důležitý článek.
__
gomen, že píšu jen tohle a ne koment k článku nebo tak..ale momentálně mám blbinec..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama